22.2.2019

Rozhovor s dobrovolníkem: Pavel Sýkora

Pavel Sýkora ještě ve školním věku neměl rád na tělocviku běh. Vše se změnilo teprve nedávno, kdy ve své rodné obci začal organizovat běžeckou akci. Jeho zvědavost a zkušenosti ho zavedli až do týmu Rozběhnito.cz, kde  již několikátou sezonu patří mezi hlavní organizátory běžeckých akcí. Pavla jsme se před úvodem nové sezony zeptali na několik otázek.

Pavle, již několikátým rokem běháš. Jak ses dostal k běhu?

Paradoxně díky tomu, že jsem předtím nikdy nesportoval. Tělocvikům jsem se vždycky vyhýbal jako čert kříži, kolektivní hráč jsem nikdy nebyl a ze všeho nejméně mi vadil právě běh. Při něm na mne nikdo nehvízdal, nekřičel a nikomu jsem nezkazil výsledek. Když mi na střední škole vychovatel, sám běžec, řekl, že se třeba jednou nějakému sportu začnu věnovat, protože on začal běhat až v sedmnácti, myslel jsem si o tom své. Až teprve v dospělosti po prodělané nemoci, kdy jsem dosáhl sto pěti kil, jsem k úpravě jídelníčku hledal vhodný pohyb. Jízda na kole mi přišla příliš jednostranná, a tak mne nenapadlo nic lepšího než začít běhat. To už je pěkných pět let.

Co pro tebe běh nyní znamená?

Běh pro mne vždycky znamenal praktickou věc: nenásilný a účinný způsob, jak se udržet v kondici. V posledních týdnech jsem se musel běhání ze zdravotních důvodů vzdát, doufám, že jen dočasně. Nedostatek pohybu se na mně totiž rychle podepisuje. Těším se, až zase nazuji salomonky a vyběhnu ven.

A co zápal pro organizaci? Co tě nejvíce baví na organizování běžeckých událostí?

Na tom je nejlepší ta naše pořadatelská parta. S nikým jiným bych nebyl ochoten trávit dejme tomu deset pracovních víkendů. Stěhování celého našeho arzenálu, stavění a bourání stanů, noční vyhodnocování výsledků, to všechno je velmi náročné a vysilující. Pak ale přijde chvilka, je to opravdu jen okamžik před startem, kdy už víme, že máme všechno připraveno, a já si užívám ten mumraj běžců před registračními stany. Druhým nepopsatelným zážitkem je pohled na dav svítících běžců po startu, než zmizí z dohledu našeho zázemí. No a pak je také úžasným zážitkem, který je pro mne za odměnu, když si můžu potřást rukou s vítězi. Ale abych se vrátil k našemu pořadatelskému kolektivu, nejvíc mne baví s nimi chodit po hospodách 🙂

Jak se těšíš na letošní sezónu?

Moje letošní sezóna bude nejspíš o dost méně běžecká, ale u pořadatelství zůstanu. Navíc pro nás v Rozběhnito.cz bude velkou výzvou založení zapsaného spolku, který bude znamenat inovace jak pro pořadatelský tým, tak pro běžce. Přinejmenším bych si ale zase chtěl zaběhnout mariánskolázeňský SpaRun a náš Silvestrovský běh s Rozběhnito.cz.

Jaká bude tvé letošní úloha při organizaci běžeckých akcí?

Vždycky jsem měl na starost výpomoc při stavbě zázemí a funkci časomíry. Věřím, že v této roli budu moci pokračovat i letos.

Na co bys konkrétně pozval běžce na závody Rozběhnito.cz?

U nás najde každý to své. Kdo má rád běžecké souboje v netradičním prostředí, měl by si vyzkoušet seriál Noční běhy Chebskem. Krajina je po setmění úplně jiná, některé ze závodů jsou městské, některé zavedou běžce do přírody. Extrémním a často vzpomínaným zážitkem byla loňská noční bouře v Aši. Nabízíme také velký závod na pět a deset kilometrů, Valdštejnovu desítku. A milovníci běhu bez časomíry si určitě nenechají ujít Silvestrovský běh s Rozběhnito.cz.

Děkujeme za rozhovor.

 

Scroll to top
X